Ano, ano. Jaro uz konecne prichazi. Zima me zacinala unavovat a pri kazdy ceste do skoly v duchu prikazuju snehu "melt, melt, melt". Snih teda pomalu odtava, vsude kolem cest jsou ted namrzle hromadky bahna s piskem. To jak ty ohromny zaveje snehu odhrnutyho ze silnice prokazuji znacny obsah necistot. Vypada to celkem osklive, i kdyz na prazske situace magicky se objevujicich hovinek vsude po chodnicich to nema. Sice uz nesnezi, ale stale jeste mrzne, aspon ty ptaci uz se taky probudili z hybernace (ja vim ze ptaci nehybernuji, jenom se mi predstava ptacku primrzlich k vetvickam zdala epicka).
Od posledniho mailu se toho hodne udalo. Celkem brzo skoncil basket, ja po tydnech dohotovila krb pro divadlo -jmenuje se Herold- a zacali jsme davat kulisy dohromady.
S basketem jsme meli ve skole banket, to jakoze rozlouceni a predavani diplomu. Ja dostala od trenerky uzasny pleteny rukavice, skoro vzdycky jsem vedle ni sedela pri zapasech a ona vzdycky pletla. Uz tedka mi chybi, tak ji snad jeste parkrat uvidim.
S basketem jsme meli ve skole banket, to jakoze rozlouceni a predavani diplomu. Ja dostala od trenerky uzasny pleteny rukavice, skoro vzdycky jsem vedle ni sedela pri zapasech a ona vzdycky pletla. Uz tedka mi chybi, tak ji snad jeste parkrat uvidim.Ten samej vikend byl Valentyn, coz se v americe neskutecne proziva. Byla to ovsem sobota, takze zadny pranicka, zato jsem ale byla u Kristin, ktera si nasla noveho boyfrienda, Patrika.

Tentokrat je to mnohem vaznejsi a uz se desi situace kdy ma Kristin odjet. Patrik dokonce planuje vynemu do evropy pristi rok. No a ja jsem s nima dvema byla o Valentynu, coz se mi moc nechtelo, ale tak nejak mi nic jinyho nezbylo. Martha s manzelem totiz sli do kina a na veceri a nechali Kristin s tema dvema malymy opicema (Marthy synove) samotny doma. Vzhledem k tomu, ze mel prijit Patrik, tak jsem tam "pro jistotu" musela delat krena, na cemz asi vic zalezelo Patrikovy mamince nez Marthe. Sli jsme se projit a vypujcit film, ja si zapomela salu, cimz jsem si zadelala na chripku, ktera prisla o nekolik dni pozdejc. Koukali jsme na Across the Universe, uzasny to film. Kristin me nastvala, pac se ji nelibil a prohlasovala ze to bylo zmatecny a nepochopitelny. Me ale bylo jasny, ze obrazovku vubec nesledovala :D. Druhy den rano jsme odjeli lyzovat do Rangley, ja mela zustat na tri dny a v utery vecer s Ms. Fredi,
kamaradkou Marthy
odjet zpatky. Propukla chripkova epidemie, tak to dostali skoro vsichni, ja se premohla a i pres vycerpani lyzovala i v utery. V nedeli jsme planovali bezky, coz nakonec nedopadlo a misto toho jsme zevlovali. Sly jsme s Kristin na prochazku, po minute se vratily a vyrazily nanovo, tentokrat se sneznyma botama. Kristin se porad propadala a ja se ji smala.
Ja zapocala pondeli anglickou snidani, to vsechny dostalo, jenom kluci (James a Stewart) pohrdli, a radsi si dali kukuricny lupinky. Vydali jsme se lyzovat na Saddle Back.
kamaradkou Marthy
odjet zpatky. Propukla chripkova epidemie, tak to dostali skoro vsichni, ja se premohla a i pres vycerpani lyzovala i v utery. V nedeli jsme planovali bezky, coz nakonec nedopadlo a misto toho jsme zevlovali. Sly jsme s Kristin na prochazku, po minute se vratily a vyrazily nanovo, tentokrat se sneznyma botama. Kristin se porad propadala a ja se ji smala.
Ja zapocala pondeli anglickou snidani, to vsechny dostalo, jenom kluci (James a Stewart) pohrdli, a radsi si dali kukuricny lupinky. Vydali jsme se lyzovat na Saddle Back.


Lyzovany bylo uzasny, pocasi jeste hezci, na sjezdovkach manchester a desetkrat min lidi nez v evrope, vsichni s pozitivni naladou a zadni predbihavi ignoranti. Odvazily jsme se na kopec, kde byly samy cerny diamanty. Dokonce meli i ceduli "experts only".
My si jednu vybraly a vydaly se na ni. byla ovsem zavrena, a tak jsme po lesni ceste museli stoupat jeste tak ctvrt hodiny, az jsme se dostaly snad na tu nejhorsi sjezdovku co jsem kdy sjela. To ze byla strma by tak nevadilo, ale k tomu byla jeste pekne uzka, boulovata, mezi boulema v lepsim pripade led, v horsim hlina. Nechutnost. Kristin se uz potom zadny cerny sjizdet nechtelo, tak jsme se spokojily s nadhernyma a sirokyma cervenyma.
Vecer jsme vymysleli jak psat denik, kazdej napsal jakoukoliv vetu nebo dve z toho dne a pak se to dalo dohromady. Pondelni nic moc, zato uterni vypadal, jako kdybysme utekli z blazince. Odjela jsem teda v utery. Zbytek zustal celej tejden, a chudaky nikoho ta chripka neusetrila.
My si jednu vybraly a vydaly se na ni. byla ovsem zavrena, a tak jsme po lesni ceste museli stoupat jeste tak ctvrt hodiny, az jsme se dostaly snad na tu nejhorsi sjezdovku co jsem kdy sjela. To ze byla strma by tak nevadilo, ale k tomu byla jeste pekne uzka, boulovata, mezi boulema v lepsim pripade led, v horsim hlina. Nechutnost. Kristin se uz potom zadny cerny sjizdet nechtelo, tak jsme se spokojily s nadhernyma a sirokyma cervenyma.
Vecer jsme vymysleli jak psat denik, kazdej napsal jakoukoliv vetu nebo dve z toho dne a pak se to dalo dohromady. Pondelni nic moc, zato uterni vypadal, jako kdybysme utekli z blazince. Odjela jsem teda v utery. Zbytek zustal celej tejden, a chudaky nikoho ta chripka neusetrila.Hned v pondeli jsme pak meli snehovej den, tak jsem byla s Kristin a Patrikem bobovat.



Tentokrat se staly osudnymi prilis kratke kalhoty, atak jsem mela v botach porad snih. Nejakym nedopatrenim se nam povedlo vybudovat sjezdovku az k hroude snehu, ktera k nesemu prekvapeni zacala fungovat jako sokanek. Tak jsme ji jeste zvetsily, az to litalo tri metry vzduchem.
Domu jsme se dostali promoceni, ale nabiti adrenalinem a zakoncili to az moc sladkou americkou horkou cokoladou.

Domu jsme se dostali promoceni, ale nabiti adrenalinem a zakoncili to az moc sladkou americkou horkou cokoladou.Ten tyden konacne zapocaly divadelni predstaveni. Meli jsme turne spolu s Belfastem a Mt. View, ctvrtek, patek, sobota, pokazdy v jedny ze skol. To bylo spickovy. Nase hra byla ponekud "nizkorozpoctova" s jenom ctyrma hlavnima hercema, jednou scenou, kterou byla chata se spoustou haraburdi a jednoduchyma kostymama. Chata se nam fakt povedla, herci byli uzasni. Bylo to jakoze 1780's v Novym Skotsku. Hra spocivala v tom, ze sevcova zena umira, atak aby se mel jak postarat o sest deti a dum, tak si poslal pro novou manzelku do mesta. Jenomze zena neumre, manzelka prijede a zacne v tom bordel.






Cela hra se nese v dost realnym duchu, jednim z hlavnich temat je mimo jine i sex, coz jenom zvedlo v publiku oblibeni. Dopada to tak, ze sedmnactilety Tom, kterej novou manzelku privezl se stane soucasti planu jak ji provdat, ale on nevi vubec nic o tom, jak se vlastne delaj deti a mysli si, ze je nosi medvedi. A tak dojde i na trapnou debatu, jak ze je to doopravdy.


Musim rict, ze to bylo neuveritelne vtipny a nasi hercove podali uzasnej vykon, jak se to tak rika. Dokonce i s uzasnyma skotskyma akcentama. Ja spolu s dalsima otrokama jsme byli ti "technicky" lidi, ti co to vsechno odtahali. Predstaveni v Belfastu bylo asi nejlepsi, melo jsme predtim spoustu casu na zavlovani, my jsme si nasli hru, ze jsme chodili kolem s brejlema Groucho Marxe, nasazovali je lidem a vyfotili. Zacalo to jenom focenim Sarsportskych, zvrhlo se to i na Belfastsky a koncilo to naprosto cizima lidma. Nafotili jsme celkem 72 ruznych lidi (+ par soch a predmetu, ktery radsi nezminuju). Dokonce zbylo casu i na zpivani a hrani na kytary s Belfastskyma (ktery ja znala uz od predtim, pres Kristin),
kupovani a jezeni nestutecnyho mnozstvi pecenych sladkosti a delani vselijakych jinych blbosti nevyjimaje.
Po tech trech nocich jsem padla a spala jak zabita.
kupovani a jezeni nestutecnyho mnozstvi pecenych sladkosti a delani vselijakych jinych blbosti nevyjimaje.
Po tech trech nocich jsem padla a spala jak zabita.Tyden potom byla pak divadelni soutez v Camdenu.
V patek odpoledne a sobotu celej den. [Tyden predtim jsme meli technickou zkousku. Sraz byl ve skole (na navstevy skolni budovy v naprosto divny denni /nocni a vikendovy doby spolu s jeji temnou hororovosti jsem si uz zvykla), ja prej "pockejte na me, odskocim si na zachod." "Sure, sure." Samozrejme mi ujeli. To jim ani neprislo divny nechat mosi bundu a tasku primo uprostred mistnosti. A to Gooz (ucitelka a reziserka) vedela, ze mam jet s ni autem! Vubec nevim, co si mysleli, takhle na me zapomenout! Dopadlo to ale dobre, zavolala jsem Lauralee, na kterou jsem mela jedinou cislo a ona byla shodou okolnosti v tom samym aute. Dorazili jsme brzo, tak jsme meli cas se porozhlidnout. Ja byla Camdenskou skolou naprosto omamena. Vsude hromady vytvarnych del od studentu; OBROVSKA divadelni mistnost, s prehledem kopajici do zadku polovinu prazskych divadel; krasna jidelna s mozaikovym oknem (taky od studentu) a vlajkama zami vsech vymennych studentu; klasicka americka high school telocvicna. Tricetiminutova prezentace svetel mi zpusobila boleni hlavy, ktery nepreslo az dokud jsem v Tim Horton's, kam jsme zamirili potom, nesnedla bagetu a dynovej donut.]
V patek odpoledne a sobotu celej den. [Tyden predtim jsme meli technickou zkousku. Sraz byl ve skole (na navstevy skolni budovy v naprosto divny denni /nocni a vikendovy doby spolu s jeji temnou hororovosti jsem si uz zvykla), ja prej "pockejte na me, odskocim si na zachod." "Sure, sure." Samozrejme mi ujeli. To jim ani neprislo divny nechat mosi bundu a tasku primo uprostred mistnosti. A to Gooz (ucitelka a reziserka) vedela, ze mam jet s ni autem! Vubec nevim, co si mysleli, takhle na me zapomenout! Dopadlo to ale dobre, zavolala jsem Lauralee, na kterou jsem mela jedinou cislo a ona byla shodou okolnosti v tom samym aute. Dorazili jsme brzo, tak jsme meli cas se porozhlidnout. Ja byla Camdenskou skolou naprosto omamena. Vsude hromady vytvarnych del od studentu; OBROVSKA divadelni mistnost, s prehledem kopajici do zadku polovinu prazskych divadel; krasna jidelna s mozaikovym oknem (taky od studentu) a vlajkama zami vsech vymennych studentu; klasicka americka high school telocvicna. Tricetiminutova prezentace svetel mi zpusobila boleni hlavy, ktery nepreslo az dokud jsem v Tim Horton's, kam jsme zamirili potom, nesnedla bagetu a dynovej donut.]Ta soutez byly snad ty nejlepsi dva dny z myho pobytu vubec. V patek jsme meli nasednout do autobusu hned po obede, cimz se melo zmeskat cele odpoledni vyucovani. To znamena, ze ja bych mela jenom obvyklych 80 minut angliny (20 z toho cteni knihy libovolneho vyberu, coz se po ranu na probuzeni hezky hodi a pekne nastartuje novej den) a potom vytvarku, ktera mela byt nahrazena divadelnim predstavenim jedny okolni skoly. Jimala mnou skodolibost, jak jsem se tesila az si suverenne odpochoduju ze skoly do zlutobusu a legalne vynecham cely odpoledne s Ms. Groening (ktera je sice mila, nybrz ponekud zvlastni). [ Psychologie prvni pololeti byla desne super, ale ted ji nahradila sociologie, ktera je uplne nahouby. US History taky nic moc, ale aspon lidi kolem me jsou fajn, tak se to kompenzuje. Vzdycky me pobavi kdyz nekdo vykrikne "I just lost the game!". S tim sem tam nejak prisla ja, ted se to siri jako mor a chudak Ms. Groening uz o hre nechce nic slyset, pac vykriky vzdycky otresou celou tridou.] Tak jsem rano v bezvadny nalade vyrazila z domu, v jedny ruce ranni termosku kafe, v druhy ozehlej bagel s maslem. Venku zima, lehce prselo, cestou mi na bagelu zmrzlo maslo. Prvni [a opravnene] podezreni prislo, kdyz jsem uvidela na parkovisti jenom jedno auto. Hodina mela zacit za sest minut, tak mi okamzite doslo, ze asi teda muj uzasnej a skodolibej skolni den je odepsan. Na dverich skoly pak cedulka:
No School!
No Water!
Tezka ironie, kdyz jsem se tak rozhlidla po zavjejich roztavajicich a znovu namrzajicich kvuli tunam deste padajiciho v poslednich dnech. Tak jsem se pakovala domu, zklamana, tentokrat jsem nebyla vesela, ze mame day off.
Cas odjezdu zlutobusu se nezmenil, vsichni byli ve vesely nalade.


Vyrabovali jsme kostymovou mistnost, vypujcili jsme si vselijake klobouky, ktery jsme pak nosili. Zamysleny vysledek vyhral, my byli zase jednou "ti sileny Searsportsti s divnejma kloboukama."
Nasim panem zlutobusakem byl Tonny, coz vzdycky zvedne vsem naladu. Pan Zlutobusak Tonny je kouzelnik. Co ostatni jedou hodinu, on si v pohodicce dava za 35 minut. To je snad jedinej clovek, kterej PREDJIZDI ostatni auta se skolnim autobusem. A ktomu naprosto zodpovedne a bezpecne. Takze jsme byli brzo. Ve dve jsme meli nasich padesat minut zkousky. Cvicne jsme sestavili a rozebrali scenu (2x) [Jednim z omezeni a pravidel festivalu je stihnout sestaveni a rozebrani kazdy v peti minutach -jinak diskvalifikace. Coz je dost oklivy a nejvic stresujici pravidlo, my s tim i pres ohromnost nasich kulis nakonec problem nemeli, ale jiny skoly mely namale.] Oznacili jsme pozice kulis na jevisti pro snadnejsi sestaveni (nase jindy jen-tak-tak velka chata na ohromnym podiu najednou vypadala smesne malinka.) Nasledovala zkouska svetel, v nasem pripade dost chora, co byste asi tak vymysleli za efekty v dreveny chate.
Pak jeste zkouska zvuku a hlasitosti hercu, pricemz my ostatni se zozmistili po obrovskym hledisti a komentovali, jak dobre je slysime.
Pak uz bylo hotovo, a my po znovunalozeni nasi dodavky meli cas az do 6:30, kdy mely odstartovat prvni tri festivalovy predstaveni.
Nasim panem zlutobusakem byl Tonny, coz vzdycky zvedne vsem naladu. Pan Zlutobusak Tonny je kouzelnik. Co ostatni jedou hodinu, on si v pohodicce dava za 35 minut. To je snad jedinej clovek, kterej PREDJIZDI ostatni auta se skolnim autobusem. A ktomu naprosto zodpovedne a bezpecne. Takze jsme byli brzo. Ve dve jsme meli nasich padesat minut zkousky. Cvicne jsme sestavili a rozebrali scenu (2x) [Jednim z omezeni a pravidel festivalu je stihnout sestaveni a rozebrani kazdy v peti minutach -jinak diskvalifikace. Coz je dost oklivy a nejvic stresujici pravidlo, my s tim i pres ohromnost nasich kulis nakonec problem nemeli, ale jiny skoly mely namale.] Oznacili jsme pozice kulis na jevisti pro snadnejsi sestaveni (nase jindy jen-tak-tak velka chata na ohromnym podiu najednou vypadala smesne malinka.) Nasledovala zkouska svetel, v nasem pripade dost chora, co byste asi tak vymysleli za efekty v dreveny chate.
Pak jeste zkouska zvuku a hlasitosti hercu, pricemz my ostatni se zozmistili po obrovskym hledisti a komentovali, jak dobre je slysime.
Pak uz bylo hotovo, a my po znovunalozeni nasi dodavky meli cas az do 6:30, kdy mely odstartovat prvni tri festivalovy predstaveni.My s Emily jsme jakozto nejvic otevreny lidi sli zkoumat okoli a potkavat a poznavat a kamaradit se s lidma z jinych skol. Tahle spontannost mi tady chybi, moc mi to pripominalo prazsky koncerty, kde nezalezi, jestli ty lidi znas nebo ne, proste je prirozeny se zacit s ostatnima bavit. Divadelni deti jsou sympaticti manici, seznamily jsme se nejmin s tunou novych tvari. Vetsina nasich byla tak nejak zalezla ve tride, ktera nam byla pridelena, nebo delala vypravy mezi "cizi" po skupinkach, asi se chudaci stydeli. Nam se o studu ani nezdalo, atak to bylo neuveritelne krasny. Chvili jsme si povidali s ostatnima, pak chodili po skole, pak odchytly maniky s kytarama a zpivaly, pak jedli a sedeli asi tak u peti stolu, kazdyho jiny skoly, pak jsme dostali okruh po skole od mistnich, pak sledovali frisbee v telocvicne,.... Proste nadhera.
Z vecerniho programu vsechny naprosto dostalo Why I Shouldn't Eat Chilly Before I Go To Bed, komedie plna vselijakych pohadkovych a filmovych bytosti.
V hhlavni roli Joker (ten kluk co ho hral -zacal s divadlem tenhle rok- ma fakt budoucnost! byl snad stejne dobrej jak ten filmovej), Kapitak Kirk s manzelkou Vilou Zubnickou, Kruela a kralovna ze Snehurky. Dej celkem nepodstatnej, bylo to spis o vtipech a hereckym umeni, spolu s kostymama. Me nejvic nadchnul Strihorukej Edvard, kterej se sice vyskytl jenom v jedny scene jako rukojmi, zato ale byl k nerozeznani od toho filmovyho; a Aquaman, typek v oranzovym moirovym triku a zelenych leginkach, naprosto spickove komucikujici rybi reci slovy "uo-uo-uo-uo-uo." My to pak nanej na chudaka delaly celou sobotu kdykoliv jsme ho potkali, byl z toho docela zoufalej, pac jsme nejspis nebyly jediny.
V hhlavni roli Joker (ten kluk co ho hral -zacal s divadlem tenhle rok- ma fakt budoucnost! byl snad stejne dobrej jak ten filmovej), Kapitak Kirk s manzelkou Vilou Zubnickou, Kruela a kralovna ze Snehurky. Dej celkem nepodstatnej, bylo to spis o vtipech a hereckym umeni, spolu s kostymama. Me nejvic nadchnul Strihorukej Edvard, kterej se sice vyskytl jenom v jedny scene jako rukojmi, zato ale byl k nerozeznani od toho filmovyho; a Aquaman, typek v oranzovym moirovym triku a zelenych leginkach, naprosto spickove komucikujici rybi reci slovy "uo-uo-uo-uo-uo." My to pak nanej na chudaka delaly celou sobotu kdykoliv jsme ho potkali, byl z toho docela zoufalej, pac jsme nejspis nebyly jediny.Sobota byla jeste lepsi, nesla se v podobnym duchu jako patek, akorat bylo vic casu a lidi uz jsme tak nejak znali. Jednim z hlavnich bodu zabavoveho programu byl Zavod Transvestitu. Asi si to dokazete predstavit.







Z kazdy skoly byly v tymu dva pary, zavodilo se v telocvicne ve vselijakych vtipnych vecech (na cas)



a pak se tancilo.
My to vyhrali, Tyler jakozto Poca-Montana byl neodolatelnej.
Fred a la Marilyn
si to podle myho narame uzil, ani se pak neobtezoval si umyt make up.

My to vyhrali, Tyler jakozto Poca-Montana byl neodolatelnej.
Fred a la Marilyn
si to podle myho narame uzil, ani se pak neobtezoval si umyt make up.Po obede jsme se pomalu odebrali zmalovat herce, ja si taky zahrala na maskerku. V mezicasech se zase hraly vtipne hry. Pak zapocaly odpoledni predstaveni, prvni v pohode, druhy utrpeni (jako jediny z celyho festivalu, ale to se tak nejak od zabiho prince da ocekavat), no a posledni Sonnety Orfeovi, ktery popravu vyhrali v kategorii A (my jsme B, A jsou skoly s 600+ studentama, B pod 600). Uz od zacatku nezbivalo nic jinyho nez zirat s otevrenou pusou, jak to bylo dokonaly. Sedela jsem v druhy rade, tak jsem byla dost rada. Meli tam chor zpivajici ve trech jazycich, skvely kostymy a makeup, zivou hudbu v pozadi (se zvlastne tunenou elektrikou), vsichni herci co hrali bohy meli jejich masku v ruce, se kterou hrali a dokonce i umelou mlhu kdyz byl Orfeus v podsveti. Ja vim, popisem se to moc neda, musi se to videt. No a foceni behem predstaveni bylo zakazany, takze mam jenom par fotek co jsem nahodou nasla na netu.
Meli jsme zase pauzu pred vecernima, bylo dost divny, jak vsechny ty hodiny rychle utekly. Docela me prekvapilo, ze i v americe znaj hru na blbce. Taky jsme neodolali a rozezpivali celou jidelnu.



Vecerni program zacal Camdenem s jejich Malym Princem. To se okamzite pro me zapsalo jako ta nejroztomilejsi hra jakou jsem kdy videla. Jedina vec, kterou zapomeli byl had kterej spolkl slona, ale to jsem jim prominula, protoze jinak to bylo nadherny. Umistili se treti v Acku. Pak jsme nastoupili my,
byli jsme tak vystresovany ze nestihnem sestaveni kulis v peti minutach (i kdyz jsme meli bezpecne natrenovano), ze nam to zabralo tri a pul. Sklizeni pak necely dve. Pak uz jsme jenom v euforii sledovali nasi uzasnou show, ktera se povedla asi nejvic, pravdepodobne diky publiku, ktery bylo pro tenhle vecer asi nejvetsi (diky predstaveni domacich). Sklidili jsme ohremnej uspech, nejvic smichu ze vsech (sex je vdecny tema) a potlesk ve stoje. Dostali jsme ceny "nejlepsi herec" pro tri z nasich peti lidicku, cenu za kulisy a design (muhaha) a druhy misto v kategorii B. Vsichni rikali, ze jsme meli vyhrat a ja nechci byt kruba, ale taky si to myslim. Prvni byl Rockland, nepratelsti to lidi, kteri se s nikym nebavili. Ti nastoupili po nas, jako posledni hra festivalu. Hrali Sen noci Svatojanske a dost to zmamrali (premaham se nepouzit alespon jedno nevhodne slovo). Nikdo moc nechapal, jaktoze vyhrali, atak zklamani na nasi strane, ktery jsme se snazili skryt, nebylo kvuli tomu, ze jsme skoncili druzi, ale protoze oni byli podle poroty lepsi nez my. Tuhle hru mam do Shakespeara asi nejradsi, a oni z toho udelali tak napul pubertackou komedii, Oberon jenom odrikaval radky a slapal si na jazyk, herecky vykony vcelku nic moc, jediny co to zachranovalo byly hromady trpytek a Puck, kterej se se svym hereckym talentem mezi ostatnima neuveritelne vyjimal, atak hru v mych ocich aspon trochu zachranil.
Po predstavenich byla pauza, tak jsme dostali kritiku, pak diskoteka na podiu se vsema svetelnyma efektama jejich divadla a nakonec vyhlaseni vysledku ve ctvrt na jednu. Domu jsme se dostali (prej) ve tri, ja si to moc nepamatuju, i kdyz jsem nespala a doma jsem okamzite vytuhla. Brad me omylem vzbudil v nedeli v jednu odpoledne, prej ze nevedel, jestli jsem vubec doma. To je divny, ja bych rekal, ze s tim jak jsem byla unavena muselo byt moje chrapani nepreslechnutelny.
byli jsme tak vystresovany ze nestihnem sestaveni kulis v peti minutach (i kdyz jsme meli bezpecne natrenovano), ze nam to zabralo tri a pul. Sklizeni pak necely dve. Pak uz jsme jenom v euforii sledovali nasi uzasnou show, ktera se povedla asi nejvic, pravdepodobne diky publiku, ktery bylo pro tenhle vecer asi nejvetsi (diky predstaveni domacich). Sklidili jsme ohremnej uspech, nejvic smichu ze vsech (sex je vdecny tema) a potlesk ve stoje. Dostali jsme ceny "nejlepsi herec" pro tri z nasich peti lidicku, cenu za kulisy a design (muhaha) a druhy misto v kategorii B. Vsichni rikali, ze jsme meli vyhrat a ja nechci byt kruba, ale taky si to myslim. Prvni byl Rockland, nepratelsti to lidi, kteri se s nikym nebavili. Ti nastoupili po nas, jako posledni hra festivalu. Hrali Sen noci Svatojanske a dost to zmamrali (premaham se nepouzit alespon jedno nevhodne slovo). Nikdo moc nechapal, jaktoze vyhrali, atak zklamani na nasi strane, ktery jsme se snazili skryt, nebylo kvuli tomu, ze jsme skoncili druzi, ale protoze oni byli podle poroty lepsi nez my. Tuhle hru mam do Shakespeara asi nejradsi, a oni z toho udelali tak napul pubertackou komedii, Oberon jenom odrikaval radky a slapal si na jazyk, herecky vykony vcelku nic moc, jediny co to zachranovalo byly hromady trpytek a Puck, kterej se se svym hereckym talentem mezi ostatnima neuveritelne vyjimal, atak hru v mych ocich aspon trochu zachranil.
Po predstavenich byla pauza, tak jsme dostali kritiku, pak diskoteka na podiu se vsema svetelnyma efektama jejich divadla a nakonec vyhlaseni vysledku ve ctvrt na jednu. Domu jsme se dostali (prej) ve tri, ja si to moc nepamatuju, i kdyz jsem nespala a doma jsem okamzite vytuhla. Brad me omylem vzbudil v nedeli v jednu odpoledne, prej ze nevedel, jestli jsem vubec doma. To je divny, ja bych rekal, ze s tim jak jsem byla unavena muselo byt moje chrapani nepreslechnutelny.Nasledujici tyden byl v kontrastu s timahle zazitkama nudnej.
Dalsi tyden bylo March Madness, jarni slavnost americkych skol pro rozvireni stereotypu. Pondeli byl den silenich cepic, utery tricek, streda vlasu, ctvrtek pohodlnej den. Ja se samozrejme nadsene ucastnila vseho, ve ctvrtek jsem mela problem s usinanim, zupan a plysovej medvidek se prokazali az moc pohodlny. V patek pak bylo vyucovani jenom pul dne, druha pulka hry a souteze. Dostali jsme za ukol ozdobit jednu chodbu.



Ja byla tak nejak utlumena, tak jsem si to zas tolik neuzila, tlacit auto ani hazet kladou se mi nechtelo. Atak jsem jako vzdy skoncila tak, ze jsem sla za hudbou az jsem dosla k jamujicim lidem a tam to zalomila. Nakonec se slo do telocvicny a byli jsme nuceni sledovat dalsi souteze, ktery mi v ty nalade neprisly vtipny. I kdyz nevim, jestli by mi jeste nekdy zidlickova prisla vtipna. Nakonec se hazela klehacka ucitelum do obliceje, tak mi to trosku zvedlo naladu. Mr Backer se stal mym hrdinou, slehacka mu skoncila na triku, vsichni vykrikli aaa, on se podival dolu a pak si to bez vahani priplacl na oblicej. Ms. Guse (fyzikazka, chemikarka) se opatrila ochrannyma brylema.
Ten vikend jsme se jeli podivat na statni soutez v jedno-aktech (to je ta divadelni soutez), aneb ti nejlepsi z nejlepsich, do Rocklandu. To bylo vesely, Skakespeare v Hollywoodu, kterej se mi libil nejvic, po pravu vyhral. Trochu jsem ale vahala, jestli nevyhrajou Metamorfozy v podani Elsworthu. Musim rict, ze sama bych se nemohla rozhodnout. Cela hra byla predelana do trochu modernejsiho stylu, ale zase ne do oci bijiciho. Kostymy byly napul autenticky, ale vzdycky tak trochu pozmeneny. Tak napriklad Zeus mel kolem krku ohromnej limec z peri na triku bez rukavu a k tomu cerny brejle. Hermes mel zlaty converse s velikyma pstrosima perama na patach, jinak lneny obleceni. Bohove koukali na scenu z leseni. No ale to by nebylo to nejlepsi. Znacnou cast podia zabirala velka plosina s par scholama na vsech stranach. Nejak na tom nebylo nic zvlastniho, dokud tam Dionysos nespadl. On to byl normalne bazen!!! Celej prostredek ty tribuny. Predni cast potom bylo sklo, ale stejne to az do tohohle momentu neslo moc poznat (pri sestavovani byla opona zavrena). Predstaveni proste nadhera + skvela choreografie. Horor prisel ale hned potom. Sice se jim povedlo kulisy i s bazenem natahat za pet minut, ale kdyz to meli zase odnyst, tak jim prestala fungovat pumpa, ktera mela vodu odsat. Takze zacali vodu odnaset v kyblicich, ale s tim jak meli velky kulisy na to moc casu nemeli. Voda jim zacinala utikat i v ty vyvevy, snazili se to nejak utesnit. Bylo to priserny. Nakonec se jim povedlo tak nejak odebrat vetsinu vody, tak to preklopili ke strane, aby se dostali k tomu zbytku. To uz meli jenom posledni vteriny. Kluci si zacali strhavat trika a vysavat vodu, protoze rucniky nestacily. K tomu scena musi byt po opusteni ve stejnym stavu jako nez prisli -> sucha. Celej bazen nakonec protlacili dverma, i kdyz to kapalo, sedm vtern po limitu. Takze diskvalifikace. To uz byl pro ne druhej rok v rade, loni to bylo taky kvuli nejaky takovy blby chybe. Vsema to naprosto otraslo, maminky brecely, my meli co delat, abysme se taky nepridali. Nakonec se neumistili mezi prvnima trema, takze to asi nebylo zas tak sileny, jako kdyby vyhrali, ale ja stejne nechapu, ze nebyli prvni.
Dalsi tyden byly jenom dva dny skoly, jenom jednu noc jsem spala doma. Tak nejak jsem byla u Kristin, nebo s jejima (nasema) kamaradkama.












V sobotu jsem pak byla poprve v Bostonu, ale jenom ve vedeckym muzeu. Kristin ktera mela jet, mela nakonec nejako olympiadu, tak jsem byla sama s Marthou. Cestou tam jsem snedla pripalenej bagel z mekace. Fuj. Muzeum bylo vesely, spoustu deti, a ja vim, ze bych si to asi taky vic uzila, kdybych byla o pet let mladsi. Nevim proc, ale nejvic me nadchl zrovna zkamenelej blesk. Uderil do pouste, roztavil pisek a ten zkrystalizoval a oni tam meli ten tvar elektriky v cely jeho trimetrovy nadhere. Sli jsme i do planetaria a imaxu, malem jsem to tam zalomila. Cestou zpatky jsme se s Marthou stavili v jednom z jejich oblibenych motelu na jidlo, ja si dala jenom kolac, ale ten byl! Vlastne to byla jenom krusta a horky lesni ovoce, ale stejne byl dobrouckej.
Tim se dostavam k minulymu tejdnu, kterej nebyl nicim moc zajimavej. Akorat muj kamarad Lee,
kterej se pristehoval na zacatku roku zase odjel, mama si nasla lepsi praci a oni se hned ten vikend odstehovali.
kterej se pristehoval na zacatku roku zase odjel, mama si nasla lepsi praci a oni se hned ten vikend odstehovali.Jinak ja zacala s Track & Field, hazim diskem. Az bude teplec, tak pribyde jeste hod ostepem a skok vysoky. Jsem ted posedla rumovima muffinama z Toziers (zdejsi monopol), ktery vubec nechutnaj jako rum, pozna spis trochu do merunek. Uz je to se mnou asi hodne spatny, kdyz chodim na prochazky do obchodu jenom kvuli donutum a muffinum. Zacala jsem ted taky vic pit skim milk (mliko bez tuku), to asi proto, ze to vubec nechutna jako mliko. Chystam se udelat pokus, kterej me napadl, ze zkusim zastrkat kytky do ruznych druhu mlika a schvalne jestli to poroste. Jo! Malem bych zapomela... ted jsem k tomu naprosto nadsena dvema obrovskyma projektama, ktery jsem vymyslela. Biz, ucitel vytvarky, stale jeste chybi, tak jsem prevzala iniciativu a malujeme ted odrovsky dilo na podlahu.

No a pak mame jeste tri veliky platna, ktery budou trosicku oddeleny a daj dohromady obraz pro knihovnu, na kterym ted s Jamiem ve volnych chvilich pracujeme. Takze jsem nadsena a vecne unavena, zacala jsem praktikovat siesty.Vy se mejte fajnove, doufam, ze po tomhle vycerpavajicim cteni jeste zijete. Abych rekla pravdu, me pomalu upadavaj prsty, musim se naucit pouzivat pri psani vic nez ctyry.
No a bonusovka- fotka toho nejkrasnejsiho zimniho dne:


-a jeste jeden z tich hezcich (v Belfastu):

Ah bože, to to nešlo postupně? Už když se na to podívám, mám z toho děs. Prozatím jsem si (jako vždy chování přiměřeno mé inteligenci) prohlídla obrázky a jsou moc pěkné. Souvislosti si sice můžu jen domýšlet, dokud nezačnu číst, ale to nevadí.