(Varovani -plati i obecne: Nejsem zadnej recenzent, jen pisu o tom co me nadchlo nebo zaujalo.)
Tak tenhle filmecek jsem si zamilovala jeste nez jsem ho ztihla dokoukat. Co me ovsem prekvapilo nejvic je, ze ho miluje vetsina lidi a temer okamzite se dostal do povedomi "mainstreamu", prestoze je o lidech "jinych". Asi je kazdy tak nejak ve skrytu duse "jiny", jenom si to obcas odmita priznat. Premiera v CR uz probehla, ale nevim, jestli film ziskal takovej ohlas a popularitu jako tady. Kazdopadne jestli jste jeste nevideli, meli byste okamzite napravit, stoji to fakt za to.
Do meho povedomi se dostal prvne pres soundtrack, ktery jsme poslouchali o vikendu ve skole pri budovani divadelni sceny. Ja se asi tak po paty pisnicce ptam, co ze to je, a ze to je desne zvlastni. Prej to je Juno, "the best movie ever". Vikend potom u nas byla Emily a film s sebou prinesla. Porad jsem nejak nechapala, co kolem toho vsichni tak nadelaj, ale rikam si proc ne.
Uz jsme malem ladovali dvd do prehravace, kdyz prisel cas na tu otazku "O cem to vlaste je?".
Odpoved byla znacne znepokojujici. "O sestnactilety holce, ktera otehotni. Nakonec se rozhodne nejit na potrat, ale dat dite k adopci po narozeni. Jo mimochodem, ta holka je tak trochu zvlastni."
To me celkem uzemnilo. "Are you sure that it's appropriate"?
"Absolutely".


Juno je jmeno charismaticke hlavni hrdinky. Je vtipny, ze to je jak jmeno Diovy manzely, tak jmeno planetky obihajici mezi Marsem a Jupiterem. V jeden moment dokonce dojde na hlasku "I'm a planet!" :). Celej film se nese na hranici komedie a dramatu. V podstate tema je dramaticke, ale postavy si s nim pohravaji lehce, originalne a temer ironicky. Prvne jsem mela celkem problemy s porozumenim, i prestoze jsme to sledovali "anglicky s aglickyma" (titulkama), nebot cely film vytvari svuj osobity slang. Ne ze by byly ty vyrazy novy, ale jenom poskladany tak zvlastne dohromady, ze vznika novy jazyk jenom pro tenhle film. Doufam, ze moc nezvrzou dabing do cestiny. Film me dostal predevsim smyslem pro detail, jeho jednoduchosti a energicnosti. Snimek temer okamzite ziskal Oscara za nejlepsi scenar a dalsi tri nomimace.



Dej se mi nechce shrnovat, tak jen pouziju Ctrl+ C a dam sem skutecnou recenzi.
"Juno je šestnáctiletá (čerstvá) středoškolačka, která si užije sexuální úlet se svým nejlepším přítelem, a hned mají takové štěstí, že Juno otěhotní. Výtečná výchozí situace pro srdceryvné drama, ale scénáristka Diablo Cody (bývalá striptérka, která si za svůj první filmový scénář vysloužila hned Oscara!) a Reitman na to jdou zcela opačně. A spolu s hereckým ansámblem v čele s vynikající Ellen Page se jim podařilo vytvořit jednu z nejlepších amerických komedií a nejlepších snímků o teenagerech posledních let.
Reitman nijak originálně, přesto naprosto funkčně celý snímek rámuje ročními obdobími. Junino těhotenství tak sledujeme v podstatě téměř celé, se všemi klady i zápory jejího "jiného stavu". Nejde ani o malichernosti typu změna zažívacích návyků, neustálého močení a podobných věcí, ty jsou pouze zmíněny jako přirozené skutečnosti. Podstatné je spíše, jak se proměňuje život mladičké dívky, která je v situaci, na niž není její okolí připraveno.
Jak to změní její postavení ve škole (někteří spolužáci to sice berou, jiní nikoli), naznačeno je i nepochopení ze strany profesorského sboru. Vše všem pouze v náznacích. Co převažuje, je optimismus. Juno s obrovitým břichem chodí normálně po škole a nikdo si jí kvůli tomu nevšímá, nedobírají si ji. Rodiče ji sice pořádně vynadají, zároveň však respektují její rozhodnutí dítě si ponechat a věnovat je bezdětnému páru, který Junin potomek učiní šťastným. Všichni se jí snaží situaci ulehčit.
Smíření s oním bezdětným párem, který tvoří poněkud hypertrofovaná za-chvíli-snad-konečně-matka Vanessa a volnomyšlenkářský muzikant Mark, však předznamenává i výrazný problém. Po sérii vzájemných setkání si Juno, stejně jako samotní Vanessa a Mark, uvědomuje, že tento pár už pohromadě nedrží prakticky vůbec.
Jednotlivé kudrlinky příběhu nejsou na Juno tím hlavním, co snímek vyděluje z řady mnoha obdobných projektů nezávislé scény. Je to především celková pozitivní nálada a přístup k životu, který všechny postavy sdílejí. Zatímco se o totéž pokoušejí prakticky všechny teenage-seriály, v nichž zkušení třicátníci hrají mládež, a selhávají kvůli stereotypům a šablonám, které se snaží naplnit, Juno je téměř dokonale autentická.
A to nikoli z nějakého vizuálního hlediska, nejde o žádný greengrassovský konceptuální snímek. Ale spíše jednotlivé postavy jsou naprosto normální, přirozeně je ztělesnili vynikající herci (Ellen Page je nezapomenutelná) a vztahy, které tyto postavy k sobě chovají, jsou přes jistou hyperpozitivnost věrohodné.
Juno je skvělým důkazem, že opravdové nemusí být jen nějaké brutální drama. Vždyť na světě je občas i celkem hezky. Jenže je velmi těžké to do filmu zakomponovat, aniž by to vypadal hloupě. A Juno se to daří skvěle. K tomu navíc hraje soundtrack s fantastickými kytarovkami, z nichž opět čiší normálnost a krásná atmosféra dobra. Podzimní období je ze statistického hlediska nejnebezpečnějším pro sebevrahy. Od letoška máme Juno, není tedy třeba blbnout a radši zajít do kina! "

...recenze prevzata z TYHLE stranky.
...TADY je trailer.
...A TADY je text posledni pisnicky z filmu spolu s odkazem na video.

... a ze neni jedina...