close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Cheshire Cat a zakulisi

10. listopadu 2008 v 1:57 |  ART'S NOT DEAD ->moje tvorba
arek pro cervenovlasou Saru...
Co to ma byt? Neco kociciho. Miluje ty egocentricke mekke selmy.
Barva. Jaka berva? Miluje cervenou. Cervena ne, zanikalo by s vlasy. Zelena? Napad zelene kocky me neuveritene lakal. Ale zelena kocka... moc obvykle.
Musi to byt neco sileneho. Extravagantniho. Osobniho. Osmnactihodneho. Smejiciho se. Ne smejiciho, primo zubiciho! Atak vylucovaci metodou tohoto smeru doslo na jedinou moznou predstavitelku kocici rise: Cheshireskou kocku z animovane Alenky v Risi Divu, v cele jeji ruzovosti a zubyvosti. Samozrejme take fimoznosti.
A za poslechu zubive a divoke hudby jsem v sobotu odpoledne dala za vznik teto charismaticke postave. Samozrejme jsem vygooglila obrazek, jakoze predlohu:
Atak jsem tvorila....

A tvorila...

A tvorila...

A tvorila...

Tvorila jsem neunavne nekolik hodin. Cas nebyl dulezity. Dulezity byl pouze zivot. A ja dala zivot nove veci a naramne si ten proces uzila. Dala do toho vsechno. Spoustu energie, radosti a preciznosti. I ja perfekcionistka. Prej vybirava rikaj. A ja ze ne. Vybirava ne. Jen precizni.
Atak kocka ozila a s polu s ni koralky na spizu. Upeklo se to pak na hlinikovem korytku dostanem od Bize, ze prej to nekde nasel a nekdo na tom vyrabel a ted uz to nekdo nepotrebuje. Vdecna jsem byla a jsem nadale.
Utvorila jsem napis. Hodinu jsem ho vyrezavala. Prtavy to bylo. Dala ho do mrazaku, aby ztuhl a mohla jsem ho odlepit. Zrada! roztrhl se!
Atak dalsi. Tentokrat napaditejsi. Nepocitovala jsem ani moc velkou rozhorcenost. Atak konecne, uz navecer, bylo vse upeceno a pripraveno ke zkompletovani. Potty ze prej ahoj zdaleka, kde maj o sest hodin min a zacina jim leto a prazdniny.
Me prstiky se citily unaveny a ze prej se jim uz nechce nic delat. Tak jsem koukala na Into the Wild. Plakala jsem. Nesnasim filmy co me rozplacou. Ale to mi vynahradilo nadherne prekvapeni. "Co to je za hudbu rikam?" Mary ze prej nevi. A ja: "Ten hlas! Bozsky to hlas!" To muze byt jedine Eddie Vedder, kdo jiny nez zpevak Pearl Jam? Titulky potvrdily. Potrebuju soundtrack!

Sla jsem spat. V nedeli jsem zkompletovala, a protoze Sara je divka kratkovlasa, ozdobila jsem i zapinani vzadu, aby bylo dilo kompletni ze vsech stran.

Zabalila jsem a v pondeli odevzdala. Sara mela ohromnou radosta objimala me, ja mela jeste vetsi radost, ze ma radost :). Jako vzdy, nejde mi o vyrobek, ale o radost, se kterou ho vyrabim a kterou pak prinasi. Sakra, zni to stracne moudrovite. To mi pripomina, meli jsme ve skole cinsky susenky s moudrama. Uz nevim co jsem tam mela, ale bylo to strasne hloupy. Tak jako vsechno moudry.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 renča renča | Web | 12. listopadu 2008 v 22:50 | Reagovat

Sušenky baked in America s moudrem made in china, to zavání Durchfallem:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama